Kávovník je součástí botanické třídy rubiace a řádu coffea. Z mnoha druhů coffea se pro produkci kávy většinou používají dva hlavní druhy: Arabika a Robusta. Arabika je jemnější a má méně kofeinu než Robusta. Arabika byla dovezena Arabové v 15. století z východní Afriky do Arábie. Robusta je silnější a má více kofeinu, což ji činí více povzbudivou. Arabika roste ve výše položených, chladnějších oblastech, zatímco Robusta preferuje tropické rovinaté oblasti.

Kávovník může dosáhnout výšky 3 až 13 metrů, ale na plantážích se obvykle udržuje ve výšce 1,5 až 3 metry pro snazší sklizeň. Trvá osm měsíců, než se z kávového zrna vyvine rostlinka vhodná k výsadbě, a další 2 až 6 let, než je možné provést první sklizeň. Kávovníky kvetou jednou ročně a vydávají vůni podobnou jasmínu. Zralé kávové plody mohou být na kávovníku současně s květy. Jeden dospělý kávovník může produkovat 5 až 8 kilogramů kávových plodů, z nichž lze získat 1 až 2 kg kávových zrn.

Kávovníky potřebují tropické podnebí k růstu a jsou citlivé na extrémní teploty, ať už nízké nebo vysoké.

Kávovníky mají specifické požadavky na půdu a klima. Ideální půda pro kávovníky je hluboká, bohatá na organickou hmotu a dobře odvodněná. Kávovníky také potřebují pravidelné srážky, ale zároveň je důležité, aby nebyly vystaveny příliš dlouhým obdobím sucha.

Sklizeň kávy

Když kávové plody dosáhnou svého zralého červeného odstínu, je čas na sklizeň. Sklizeň se obvykle provádí ručně, kdy pracovníci pečlivě vybírají pouze zralé plody. Po sklizni se kávová zrna zpracovávají různými metodami, aby se odstranila vnější slupka a maso, což zanechává pouze čistá zrna kávy.

Zpracování kávy

Zpracování kávových zrn je klíčovým krokem, který může výrazně ovlivnit chuť hotové kávy. Existují různé metody zpracování zpracování. Každá metoda má své výhody a nevýhody a může dodat kávě jedinečné charakteristiky.

Po zpracování se kávová zrna suší na slunci nebo v sušicích strojích, dokud ne dosáhnou optimálního obsahu vlhkosti. Poté jsou zrna skladována, než jsou odeslána k pražení. Pražení je dalším kritickým krokem v procesu výroby kávy, kdy se zrna zahřívají na vysoké teploty, což vede k chemickým reakcím, které formují charakteristickou chuť a aroma kávy.

V České republice je káva velmi oblíbeným nápojem a mnoho lidí si ji užívá každý den. Ať už preferujete silné espresso, latte macchiato nebo klasickou černou kávu, je důležité si uvědomit, kolik práce a péče je věnováno pěstování a zpracování kávových zrn, které končí v našich šálcích.

Pěstování kávy ve světě

Káva je pěstována v mnoha zemích světa, zejména v Americe, Africe a Asii. Existují země s malou, ale unikátní produkcí, a pak země, které produkují obrovské množství zelené kávy.

V posledních dvou desetiletích došlo k několika změnám v pořadí největších světových producentů kávy. Zde je seznam 10 největších producentů kávových zrn na světě podle údajů z roku 2014:

  1. Brazílie - 2.720.520.000 kg
  2. Vietnam - 1.650.000.000 kg
  3. Kolumbie - 750.000.000 kg
  4. Indonésie - 540.000.000 kg
  5. Etiopie - 397.500.000 kg
  6. Indie - 344.760.000 kg
  7. Honduras - 279.000.000 kg
  8. Mexiko - 240.000.000 kg
  9. Uganda - 240.000.000 kg
  10. Guatemala - 210.000.000 kg

Kromě těchto hlavních producentů se kvalitní káva pěstuje i v dalších zemích, například v Kostarice, Panamě, Peru, Ekvádoru, Kubě, Zimbabwe, Tanzánii, Keni, Malawi, Thajsku, Laosu, Myanmaru, Nepálu a Číně.